Plné zuby práce

Nový šéf. Velká ryba. Společnost o něj tak stála, že mu vytvořila pracovní pozici. Jediná konverzace s jeho novými podřízenými za posledních 14 dní: „Veroniko, co to máte na puse???“ „Ééé…opar…?“ „Aha. No já mám také se zdravím problémy. Jistě se k vám už doneslo, že mě minulý pátek chytly zuby a musel jsem urgentně […]

Číst více...

Že jsem paranoidní, neznamená, že po mně nejdou

Půl jedenáctý večer. Ujela mi tramvaj, a tak se rozhodnu, že domů dojdu pěšky. Vono mi to jenom prospěje. Odbočím na cestu podél parku, ujdu pár metrů, když tu náhle: „Dobrý večer.“ Jásavě mě zdraví cizí chlapík. (Měla bych ho znát? Sakra, netuším.) „Nejede to, co?“ „Nejede co?“ „Tramvaj. Viděl jsem vás na zastávce.“ „Aha.“ […]

Číst více...

„A dobrý, jo? Máš se?“

Existují konverzace, o kterých už dopředu víte, jak dopadnou. Blbě. Nudně. Prostě pruda. Nejčastěji se řadí např. do kategorií: Ve výtahu se šéfem, Setkání se spolužákem/kamarádem po letech, O samotě s tchyní/tchánem, O samotě s partnerem sourozence, ale existuje jich mnohem víc. Ačkoliv je vám jindy celkem jedno, že mrháte časem koukáním na filmy nebo válením […]

Číst více...

Tady něco smrdí…

Když ke mně přijde hovornej plynař, co se rád poslouchá, a nechce se hnout z bytu, dokud mě nepřesvědčí, že mám volit Andreje Babiše, protože je to prima chlap, je hodně nevhodný, pokud mě napadne, jaká je škoda, že mu nemůžu pustit plyn?

Číst více...

Reklama na Český dráhy (vhodná četba do vlaku)

Chcete vybočit ze zajetých kolejí? Jezděte s Českými drahami! Slogan, který bych si našemu železničnímu dopravci dovolila navrhnout. Protože co cesta, to dobrodružství. Nedělní odpoledne, 30 stupňů na slunci. Hrkotám se už dvě hodiny vlakem. Na pražce praží, okno se v každý prudší zatáčce zabouchne a vagon okupuje horda strejdů na vejletě, odér propocených nátělníků, cvakání uzávěrů […]

Číst více...

Máte psa? A mohla bych ho vidět?

Lidi v hlavním městě se po většinu času tvářej jako kyselá prdel. V mnoha ohledech mi to vyhovuje, protože ani já nestojím o nezávaznej pokec s chlápkem v metru nebo s babčou s haluxama. Fascinující ovšem je, jak se jejich barikáda hroutí, když vidí štěně. Jop, už jsou to dva měsíce, co se mi pod […]

Číst více...

Kdo s koho: matika vs. mekáč (klidně hlasujte)

Emhádé: „Mamíííí, já chcíííí hranolky! Kup mi hranolkýýý, hranolkýýý, hranolkýýýý,“ skanduje kňouravý děcko. „Nebudeme kupovat hranolky, Lukášku.“ „Hranolky! Hranolky! Já. Chci. Hranolkýýýýýýý…“ Matka (podbízivým tónem): „A nechceš si radši procvičit násobilku šesti?“ Zajímavý protinávrh. Který dítě by upřednostnilo násobilku před hranolkama? Forrest Gump? Možná ani ten ne.

Číst více...

Kurz negativního myšlení

„Jé, čau. Dlouho jsem tě neviděl. Jak se máš? Vypadáš nějak smutně…“ „Ále ne. Fakt jen vypadám. Prostě stárnu, no. Gravitace působí, vobličej i zbytek těla mi nezadržitelně klesaj k zemi, abych nezapomněla, kde jednou skončím. Kde všichni skončíme. Však víš, prach jsi a v prach se obrátíš…“ „Aha. No. Hele, já už musim….“ Možná bych příště, až […]

Číst více...

Jak bezdomovci s Klusem jeli busem

Natřískaný bus MHD. Lidi se dusí, protože prostřední sedadla obsadili ale echt smradlaví bezďáci. Znenáhla k alkoholově-nemytým výparům přidají i sborový zpěv. Spustí: Za co, Pane Bože, za co trestáš tento prostý lid… Jsou sice bez domova, ale zjevně ne bez humoru.

Číst více...