Po podprdě od babičky trencle od nebožtíka. Výhodná seniorská nabídka pro Těsto ve mně vynořila jednu zasutou vzpomínku. To jsem šla onehdá vedlejší ulicí, když mě zastavila chatrná stařenka s vietnamskou taškou. Ne, neměla v ní makový buchty ani rechejtle…

„Mladá pani,“ oslovila mě. „Nepotřebujete teplý spodní prádlo?“

„Abyste nenastydla, víte. Mám tu takový teplý bavlněný kalhoty. Neopraný, helejte,“ vytáhla z útrob plastikový kabely jégrovky, jako by je právě nesla Švejkovi z mandlu.

„Po manželovi, víte, on umřel. Ale mně je to nějak líto vyhodit, jsou ještě pěkný. Tak jsem si říkala, že bych je někomu dala, a jak koukám, vy máte podobnou velikost, ještě byste je unosila.“

On je to vlastně smutnej příběh, mě tak napadá.