Nebuď debil, starý parde

Poslední dobou se nám tu rozmohl takový nešvar. Přemýšlím, jak to podat slušně, ale… Někteří staří lidé se chovají jako prasata. Mám pocit, že se mezi nimi v posledních měsících vytvořil nějaký tajný spolek, jehož heslo je: „Buď zmetek. Je ti 70, takže můžeš.“ Jako by vysoký věk sám o sobě opravňoval k tomu chovat se jako totální idiot.

Cestu znám, ale měním svůj směr, holt nedojdu k řece plný ryb až tam na sever

Dopoledne se ve mně hnulo svědomí. Poté, co odezněly čtyři doby ledové, venku vyrostl strom a i nejedno dítě, jsem se rozhodla splnit své předsevzetí a jít běhat. Plná odhodlání jsem drtila své kolečko, když tu mě čekala zátarasa. Šlo o starou dámu. Seděla pod slunečníkem u cesty, nohy nahoře a na klíně misku s kuřecím masem, který líně obírala. Jsem zpětně přesvědčená, že ho po proměně do nelidské podoby trhala svými železnými tesáky.

Ochranitelsky stiskla misku se žvancem a nejnasranějším tónem mi oznámila, že cesta do Mordoru je mi zapovězená, pokud jí nevysolím šest pětek, protože tam je koupaliště. Pokoušela jsem se strážkyni brány vysvětlit, že chci pouze proběhnout na druhou stranu a nechystám se ji oblafnout tím, že vytáhnu z kapsy plavky a půjdu se koupat. Nestvůra se vzepjala do protiútoku. Vyslechla jsem si, že jsem omezená, nerozumím logice a mám okamžitě vypadnout. To se mě přirozeně dotklo, a proto jsem nasadila ostřejší tón. A už to jelo.Bába

Nerada se hádám se starými lidmi, zvlášť pokud jde o osobu, která svou důležitostí zcela trumfne i mytologického strážce podsvětí Charona. Pokud bych přes ni zkrátka proběhla, asi by mě nedohnala, byla ale schopná zburcovat celou armádu jen proto, aby mě na druhým konci zatkli a šíleně mě mučili. Když jsem vznesla dotaz, zdali bude strážit cesty až do konce léta, aby se situace znovu neopakovala a já ji nemusela obtěžovat svými hloupými dotazy, vyjádřila své pohoršení nad tím, že nevím, kdy končí koupací sezóna a jestli jsem teda úplně blbá.

Po další slovní přestřelce jsem se odebrala pryč. Přemýšlela jsem o tom, jestli si příště vezmu tolárky, hodím jí je beze slova do mističky a ona mě bude muset nechat projít. Jenže ten princip, že ano…

Chápu, že je neskutečný voser sedět o víkendu v přírodě u vody, pod slunečníkem, u lesa, žrát chcíplý kuře a ještě si u toho číst. Já ale bojuju i za Kynutou, kterou nedávno zmlátila jiná čarodějnice bezdůvodně holí, takže vznáším poučku, která platí i pro ty nejmoudřejší a nejstarší z klanu:

Nebuď debil.

Rozumíme si?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *