Pospolitost dělá z člověka lidskou bytost. Nikoliv v MHD

„Vole, hele, vole, co to je?“ huláká v emhádé jedna smažka na druhou a vrhá se přes půl vagonu pod sedadlo, kde leží nezaměnitelná krabice. „Ty krávo, někdo tu zapomněl pizzu!“

„A je tam ještě ňáká, voe?“

„No voe, fakt, vole, celá půlka! Dáme si, voe , ne?“

„Jasně,vole!“ sedaj si oba na podlahu jak kromaňonci kolem ohně. “Žrádlo, voe, normální piknik, vole!“

Maj recht. Takováhle společnost je fakt žrádlo. Pražský dopravní podnik vám přeje šťastnou cestu!

Člověk ale nemusí mít vyfetlou makovici, aby se choval v emhádé jako ty dva v úvodní (a pravdivé) scénce. Co hůř, u těch se to dá ještě pochopit, ale když se vás kravaťák snaží zasáhnout naprosto nediplomaticky diplomatkou na solar, aby se dostal první do otevřených dveří autobusu, jeví se to jako známka konce civilizace.

Homo viator. Výskyt: hromadná doprava

Pospolitost dělá z člověka lidskou bytost (tvrdili Starci na chmelu). To v hromadné dopravě neplatí. Tam se homo sapiens mění na svůj poddruh homo viator.

Ale v žádnýho křesťanskýho „člověka putujícího“ ze tmy do světla (to jsem si přečetla ve slovníku cizích slov, nejsem zas tak chytrá) – naopak, tenhle „člověk cestující“ se vrací zpátky na stromy. Nic s tím nenadělá, je to pudový. Ta chuť popadnout tu ženskou s igelitkama před vámi na nástupišti za vlasy a odtáhnout ji… do jeskyně.

Emhádé je zkrátka pro evoluční retro místo jako stvořený. Tam se můžete na nějakýho Gutha-Jarkovskýho vybodnout, sundat rukavičky a proměnit se v neandrtálce. Tam může být člověk člověku beztrestně vlkem. Proč si v té anonymní tlačenici nevybít frustraci nějakým drobným ublížením na (cizím) těle, že ano. Ono vám to totiž projde.

neandrtalec

Mám pro to pochopení. Když jede člověk čímkoliv ve špičce ráno, prostě musí trochu loktařit, jinak by se nedostal včas do práce a potěšil tak nějakýho bonzáka, a když jede odpoledne, zas se těší domů, protože doma je prostě doma, čeká tam choť a děti a jorkšír anebo klidně nikdo, ale i to je fajn, protože bejt furt mezi lidmi se prostě nedá, člověk je taky jenom člověk.

I tak mám pro všechny homo viator vzkaz:

žádný autobus, tramvaj, trolejbus, metro nebo vlak není jen váš mamut!

(Pochopitelně, mentoruju jen proto, abych si mohla taky urvat).

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *