* Tento příběh doporučuje devět z deseti výrobců prášků na spaní. 

A: Hele, a je ta nová knížka od Hakla dobrá?

B: Zatím těžko říct, jsem teprve v první kapitole. Akorát si stačil zabouchnout klíče od bytu a musel přespat v nějakým bezďáckým doupěti… Jako celkem dobrodruh teda.

A: A to je vymyšlenej příběh. Teda asi. Ale znám kluka, co zažil něco podobnýho vopravdu.

B: Taky si zabouch, jo?

A: Jo, protože byl náměsíčnej. Normálně vyšel ven před barák, a jak zaklaply dveře, tak ho to probudilo. Teď co, že jo. Stál před panelákem bosej, jen v trenclích, uprostřed noci, no, a takhle se vypravil k jedinýmu světýlku v temnotě, k sídlištnímu nonstopáči. Si představ, polonohej chlapík se zjeví mezi hracíma automatama a zeptá se, jestli náhodou nemá někdo žebřík. Mysleli si napřed, že je to nějakej magor.

B: Ha ha ha. A to byli asi zvyklý na ledacos, co?

A: No naštěstí. A hned že mu pomůžou. Jeden dokonce že zavolá nějakýmu Ferkovi či co, že to je bytař, tak by mu moh bez problémů otevřít zámek. Nakonec fakt splašili někde štafle a ten známej se vydrápal zpátky domů. Naštěstí bydlel v prvním patře a bylo léto, takže větral. Pak chvíli spal radši s klíčema na krku, kdyby se to opakovalo.