Akta X: Kdo unesl moje mandle?!

Jsou věci mezi nebem a zemí…. Sedím v křesle na ORL. Říkám ááááááááááááá. Doktorka: „Ta pravá mandle se mi nelíbí.“ Já: „Mandle? Já mám mandle?!“ Doktorka (s pohledem vyjadřujícím zděšení nad mými anatomickými znalostmi): „Ano, jistě, máte mandle.“ Já: „Ale já si pamatuju, že mi je vyndavali, tak ve druhý třetí třídě.“ Doktorka: „To nevím, co […]

Číst více...

Maminko, buď na mě pyšná

Znáte to. Jednou za rok jdete do posilovny na běžící pás a chcete se někomu pochlubit, kolik jste po měsících nicnedělání uběhli. Jenže komu, že jo. Aby to zas nebylo trapný, když jsou vaši kámoši samej Švarcenégr. To nezapůsobíte. Tak komu fotku z trenažéru poslat? No jasně! Maminka! Pro tu jste vždycky nejlepší, ať uděláte cokoliv. […]

Číst více...

Když nemáte džus, dejte tam sejra…

Nakupovat se má s rozmyslem, podle seznamu a nejlíp ve stavu nažranosti. Jasný. Taky jsem šla do krámu JEN pro džus naprosto promyšleně. Seznam si přece kvůli jedný věci nebudu psát. Domů jsem donesla: dvacet deka koliby (byla ve slevě) bylinkový máslo (může se hodit) oříškovou čokoládu (měla jsem chuť) tuňáka (že bych si uvařila těstoviny?) […]

Číst více...

Balíček nervů

ON: „Dobrý den, mohu vás poprosit o zaslání balíčku na adresu bla bla na jméno bla bla?“ JÁ: „Dobrý den, určitě. Dnes podáno na poštu, za pár dní to tam máte.“ Práce s lidma je prý nejhorší.  ON: „Dobrý den, už je to týden a balík stále nepřišel. Jak to budeme řešit? Pošlete mi to […]

Číst více...

Parfém: příběh vraha

„To jste vy!“ vyjekne obslužnice ve firemní kantýně, když si kupuju kafe, a nakloní se přes pult, div mi frňák nezaboří do límce. „Vy zas krásně voníte! Já už jsem si kolikrát říkala, co to je za parfém asi… Jarmilce se taky líbí,“ máchne rukou ke dveřím kuchyně, ze který se line cibulový zápach. „Jarmilko, pocééém, […]

Číst více...

A kterápak vy jste asi osoba? Néste kolega?

Na vánočním večírku… „Vláďo, vidíš toho divnýho chlapa?“ „Kterýho?“ „No, támhletoho, jak se láduje chlebíčkem. Už nějakou chvíli se tady vochomejtá, ale nikdo neví, kdo to je. Není to někdo z vašeho oddělení?“ „Ne, vůbec ho neznám. To bude nějaká holubí letka, asi se sem přišel zadarmo najíst, nebo co. Já ho prostě vyhodim.“ …. „Dobrý […]

Číst více...

Ájo, víš, co ti pomůže?

Utratila jsem majlant za krém proti vráskám. S kmenovými buňkami (podle ceny nejspíš buňkami Sophie Loren). Budu mladá a neklidná, věřila jsem v tu chvíli. Už napořád. Ale jen do odpoledne. Do okamžiku, kdy v tramvaji ze sedadla vyskočilo dvacetiletý kuře a zeptalo se mě (MĚ!): „Nechcete si sadnúť?“ Zjevně jsem na špatným kanále. Vysílají spíš: Tak jde […]

Číst více...

Pomáhat a chránit

Tuhle mi přišla sms od bratra: „Měšťáci vybírají pokuty za špatné přecházení u krematoria od smutečních hostů.“ No co no, tak se snažej, aby tam, kam míří, neskončili předčasně, že. Jiný důvod to jistě nemá.

Číst více...

Jsem ohraná deska

  Obchod s hudebninama. Nějaký nácky se probírají gramofonovými deskami. „Jé, to je hustý!“ „Ty jo, koukej, tahle kapela je tu taky!“ „Hele,“ zarazí se jedna týnejžerka. „A na čem se to vlastně pouští?“   A je to tady. Jsem už holt stará ohraná deska. Pamatuju gramofon.

Číst více...

Z deníku Bridget Jonesové

Není lepší úvod k filmu o Bridget Jonesové než situace, kterou by klidně mohla prožít Bridget Jonesová. (Ano, byla jsem na romantický komedii o dětech a navíc v multikině, no a co jako?). Ještě že jsem si před promítáním odskočila, abych mohla u sušáku zaslechnout tenhle záchodový rozhovor: Žena 1: … akorát jsem se nestačila vůbec najíst. […]

Číst více...