Až naprší a uschne

Takovýto, jak běžíte v přívalovým lijáku bez pláštěnky přes půl města, abyste stihli sraz, a pak vám přijde esemeska od „gentlemana“: „Sorry, přijdu pozdě, venku hrozně prší, tak čekám, až to přejde.“

Číst více...

Láska až za hrob

Večerní debata: – „Jak bys mě zabila?“ – „Sochou bronzový žáby, co bychom měli na zahrádce a pak bych tě schovala do kůlny.“ – „A jak bys pak zabila sebe?“ – „Proč bych se zabíjela, když už bych se tě zbavila?“ Delší ticho… – „Jak bych tě asi zabil já?“

Číst více...

Pro odšťavňovač i přes plot skočím!

V hospodě… A: „Hele, tak si dej ještě pivo.“ B: „Nemůžu, zejtra musím bejt v sedm ráno v Lidlu. Chci koupit grilovač a odšťavňovač hned jak otevřou, jinak budou okamžitě vyprodaný.“ A: „Takže se ráno potkáš s důchodcema, který nocovali ve spacáku před vchodem? To je jak v Americe na Černej pátek, jak dělaj ty masový výprodeje na Den díkůvzdání.“ […]

Číst více...

Slepičí úlet

MHD. Mladá matka s kočárem se rve dovnitř. Jeden kočár už tam ale stojí. Nevraživý souboj o místo se ovšem nekoná, záhy maminy zjistí, že se znají. Dle slovníku a platinových melírů bych tipla, že z kadeřnickýho učňáku (pardon za ten despekt). Mamina 1: No nééé, čau, co ty tady? Mamina 2: No ty vole! To je […]

Číst více...

Máš depku? Počkej, až umřu, to tě rozveselí

Deštných pralesů ubývá, africký děti hladoví a na světě jsou prý už jen poslední tři bílí nosorožci. Blbý, no. Ale nepomáhá to. Znáte to. Depka. V práci pruda, život na houby. Stěžuju si ségře. „Mám něco, co tě potěší,“ reaguje na mou lamentaci. „Uzavřela jsem životní pojistku a napsala jsem tě jako osobu, který připadne. […]

Číst více...

Maminko, bude ze mě vrah?

Píšu mámě: „Dneska se mi zdálo, že mě Kuba podvedl s bývalou. Já za ní šla do restaurace a strašně jsem jí seřezala v kabince na záchodě, až z ní zbyla jen krvavá kulička. Pak jsem na ni dobromyslně hodila papírovej kapesníček, ať si setře krev z obličeje a odešla jsem. To asi není úplně v pořádku, ne?“ Máma: […]

Číst více...

To si vyžehlíš!

Po měsíci vytáhnu žehlicí prkno. Šmrdlám si to po svým. Okolo mě nenápadně našlapuje Kuba. Jedno tričko pryč. Druhý tričko pryč. Kuba se zastaví a kouká mi přes rameno. –„Víš, já jsem si kdysi hrál takovou hru, že jako tam nebyly žádný přehyby…“ -„Hmm, mně je to celkem jedno,“ řeknu. -„No, ale mě to trošku […]

Číst více...

Hokej nad zlato

Dnes je svátek matek (gratulujeme). Tenhle příspěvek je ale o tom, jak mi otec řekl, ať mu dám svátek. Včera večer volám našim. Zvedne to otec.   Já: Ahoj, je tam máma? Otec: Není, už šla spát. Já: Aha. A jak se máš ty? Neruším tě? Otec: No. Já: Von je hokej asi, co? Otec: No. […]

Číst více...