MHD. Mladá matka s kočárem se rve dovnitř. Jeden kočár už tam ale stojí. Nevraživý souboj o místo se ovšem nekoná, záhy maminy zjistí, že se znají. Dle slovníku a platinových melírů bych tipla, že z kadeřnickýho učňáku (pardon za ten despekt).

Mamina 1: No nééé, čau, co ty tady?

Mamina 2: No ty vole! To je překvápko! Jedu s malou domů…

Mamina 1: Tak ty máš i dceru, jo? Ty voe! Jak se jmenuje?

Mamina 2: Mia.

Mamina 1: Mia? Jako Amanda nebo Amelie?

Mamina 2: Ne, Mia. Jako z Deníku princezny. To byl můj nápad.

Mamina 1: No sladkýýý…

Mamina 2: Že jo? Chci si to nechat vytetovat. Asi na rameno.

Mamina 1: Já mám Daniela taky vytetovanýho. Ti to ukážu (odtahuje výstřih trička), na koze!

Mamina 2: A bolelo to? Hele, už musím vystupovat, ale napíšu ti… máš fejs?

Mamina 1: Jasně, napiš… Tak papapa, prdelko!

 

Asi bych se musela zastřelit, kdyby mě naši pojmenovali podle „deníku princezny“. Chudák dítě. Ale třeba bude mít štěstí a vejce nepadne daleko od slepice.