Žiletka, nejlepší přítel soudných žen

MHD: Džungle. Svět, kde neplatí pravidla a kde už pátrači po dobrodružství léta naplňují své touhy. Kdo si během jízdy tramvají zacpe uši sluchátkama, přichází o mnoho bizarností – ačkoliv, já osobně si je zacpávám přesně z tohohle důvodu. Zas nemusím bejt u všeho. Navzdory tomu, že se snažím topit v krásný pražský anonymitě s peckama v uších, občas si mě to najde samo.

Jako onehdy, kdy si naproti mě sedla paní s gigantickou pletenou zimní čelenkou. Všimla jsem si, že tento trend z devadesátek se letošní zimu vrátil. Úplně nechápu proč. Pamatuju si, jak jsme jako děti byli tehdy odvařený, že nemusíme nosit čepici, která zakrývá CELOU hlavu, ale jenom proužek látky, co schová uši (wow!, no dyť je to fantastický, proč na tohle někdo nepřišel dřív?). Já osobně jsem si při nošení první fleecové (!) čelenky přišla strašně rebelsky. Jenže to mi bylo deset.

Shodou okolností seděla ob dvě sedadla další dáma s čelenkou, ovšem s chlupatou a zářivě fialovou. Usmívala se, což je v pražském metru věc nevídaná a velice podivná, takže v jejím srdci na aortu asi taky bušila skrytá revolta a to mi bylo sympatický. Pohledem jsem tedy zabruslila zpět k paní naproti mně.

A pak jsem to uviděla. Nejsem módní policie a jen tak mě nerozhází vzory či barvy, které nejdou k sobě. Nejsem ani Claudia Shiffer a nesleduji poslední trendy, naopak nakupování hadrů z duše nenávidím. Z předešlých let mě vycvičily i pohledy na letní kraťásky zařezané do nelichotivých míst. ALE! Paní měla na holých nohách kozačky do půlky holeně a sukni. Zjistila jsem, proč jí nebyla zima: zpoza bot i sukně jí na nožkách vlály pěticentimetrové chlupy. To už vlastně nebyly ani chlupy, ale vlasy, kterýma by si mnoho mužů s radostí pokrylo svou pleš.

Netvrdím, že v zimě jsou moje lýtka pod dlouhými nohavicemi vždycky „Venus, I am your fire at your desire.“ ALE tento pohled na její neoholené háro, mě zcela odrovnal, takže jsem málem přejela zastávku.

Nesuď druhé, jsi povrchní kráva, třeba je hodná, má zlatý srdce, stará se o manžela i o děti, řeknete mi nejspíš. Ano, možná paní řídí útulek pro týraná zvířata a o víkendu napeče tvarohového Míšu, k tomu oholené nohy nepotřebuje. Jenže soudnost, tu potřebuje člověk vždycky. Takže dámy, ocheckujte svá podpaždí, protože jaro se blíží. A žádný kecy. Soudnost je setsakra důležitá, a když nemáte ji, tak aspoň úctu k sobě samejm. Alou do koupelny!

304-696x385

2 thoughts on “Žiletka, nejlepší přítel soudných žen

  1. To je teda nechutný! Jako ta chlupatá fotka, příspěvek mě naopak dost pobavil:)

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *