Aneb dva televizní minipříběhy (ze skutečného života):

I.

„Tak Terezka nám odmaturovala,“ sdělili prarodiče mé kamarádce při návštěvě hned mezi dveřmi.

„Jaká Terezka?“ Podivila se

„No, Terezka přece, ta z Ulice,“ dostalo se jí vysvětlení.

Nemysleli tím z jejich ulice. Mysleli z toho seriálu, co zapleveluje podvečerní čas v českých obývácích už asi sto let.

II.

„Babiččina volba,“ přečetl můj čtyřletý synovec zničehonic plynule nápis na obalu od mouky, když ho spatřil na kuchyňský lince.

„Teda, ty umíš takhle číst!?“ vyvalila jsem oči.

„Nevie,“ vyvedla mě z omylu jeho slovenská matka a má švagrová. „Len sa mu páčí tá rekláma.“