Jak jsem propásla životní příležitost

„Ahoj, zrovna natáčím film a chtěl jsem ti v něm nabídnout roli. Jestli bys nechtěla hrát ve scéně, kdy někdo někoho vynáší ven z hořící budovy.“ „Ech… Ahoj, díky za příležitost, ale nejsem zrovna nosící materiál… Takže ne.“ „Ale ne, já myslel, že ty bys vynášela ven mě.“ „…“ Stejně jako nejsem materiál nosící, nejsem […]

Číst více...

Proč spát se žebříkem*

* Tento příběh doporučuje devět z deseti výrobců prášků na spaní.  A: Hele, a je ta nová knížka od Hakla dobrá? B: Zatím těžko říct, jsem teprve v první kapitole. Akorát si stačil zabouchnout klíče od bytu a musel přespat v nějakým bezďáckým doupěti… Jako celkem dobrodruh teda. A: A to je vymyšlenej příběh. Teda asi. Ale […]

Číst více...

Nemáš knoflík? Dej tam magnet!

Na internetu najdete všechno. Dneska už nemusíte chodit na kurzy, aby se z vás stal muzikant, programátor, fotograf, kosmetička, nemusíte už ani vytáhnout paty z baráku a stejně vidíte svět. YouTube je zkrátka jeden velkej návod na život. Než zavoláte tátovi, že se vám rozbila sprcha a ucpal odpad, nebo mámě o radu, jak převlíct povlečení […]

Číst více...

Člověk člověku vlkem (lékařské přísloví)

Obušek z lidský stehenní kosti, cely velikosti trezoru (kterým předtím ostatně byly), původní lavice, na kterých ztuhlý hrůzou seděly stovky lidí, z nichž mnozí pak dostali jednosměrný lístek do Osvětimi… jo, exkurze do Pečkárny, bývalé to vyslýchárny gestapa, mi dost názorně připomněla, jakých zrůdností jsou lidi schopni. A jakých já jsem naštěstí ušetřena. No a pak jsem […]

Číst více...

Nakupujete u nás? Ať vás přejede vánoční kamion Coca Coly

V obchodech se objevily svítící srnky, hračkářstvím pobíhají nervózní rodiče, televizní obrazovku zase brázdí červenej kamion a začaly řeči o důkladném úklidu. To může znamenat jen jedno: Vánoce jsou tady. Nesnášenlivost pošty stoupne na nejvyšší příčky za celý rok, e-shopy spadnou pod náporem nákupčích a tiskárny se zadrhnou kvůli produkci slevových letáků a tipů na […]

Číst více...

Ájo, víš, co ti pomůže?

Utratila jsem majlant za krém proti vráskám. S kmenovými buňkami (podle ceny nejspíš buňkami Sophie Loren). Budu mladá a neklidná, věřila jsem v tu chvíli. Už napořád. Ale jen do odpoledne. Do okamžiku, kdy v tramvaji ze sedadla vyskočilo dvacetiletý kuře a zeptalo se mě (MĚ!): „Nechcete si sadnúť?“ Zjevně jsem na špatným kanále. Vysílají spíš: Tak jde […]

Číst více...

Pomáhat a chránit

Tuhle mi přišla sms od bratra: „Měšťáci vybírají pokuty za špatné přecházení u krematoria od smutečních hostů.“ No co no, tak se snažej, aby tam, kam míří, neskončili předčasně, že. Jiný důvod to jistě nemá.

Číst více...

Ostře sledovaný vlaky aneb Kam všichni, dopípdele, jezdíte?!

Nejsem žádnej šotouš. Nevzrušujou mě lokomotivy, naprosto netuším, jaký je rozdíl mezi erstošedesátpětkou a esosmapadesátkou, ani se nepřevlíkám do nádražácký uniformy, když jsem sama doma. Natož abych uměla nazpamět jízdní řády jako obecní blázen z mého dětství Oskar Čmelík nebo byl nejdebože mou oblíbenou písní Wabiho trampsko-dentistický hit o vyraženým zubu a mokrých kolejích. Přesto přiznávám, […]

Číst více...

Soužení v česko-švýcarském Provánc s jednovrstvým toaleťákem

„Počkej, rozeplo se ti bodýčko!“ informuje asi sedmiletá holčička svého dvouletého bratříčka. Pruhované bodýčko se mu z ramene svezlo při pronásledování hotelové kočky, která se válela pod stolama v jídelně. Dlouho jsem nebyla v českém hotelu. A tenhle v Českém Švýcarsku fakt stál za to. Tentokrát mě sice neterorizoval o rok mladší, cizí spratek Ihima, […]

Číst více...

Jsem ohraná deska

  Obchod s hudebninama. Nějaký nácky se probírají gramofonovými deskami. „Jé, to je hustý!“ „Ty jo, koukej, tahle kapela je tu taky!“ „Hele,“ zarazí se jedna týnejžerka. „A na čem se to vlastně pouští?“   A je to tady. Jsem už holt stará ohraná deska. Pamatuju gramofon.

Číst více...