Namaž si rohlík „Normálně NE-U-VĚ-ŘÍŠ co se mi dneska stalo!“ „Co?“ „Taťka mi koupí auto!“ Po čase jsem zase zavítala do posilky. A v šatně se zaslechnou věci. „Fakt jo?! „No jasně, minicoopera! Sice ojetýho, ale íííííí!“ V šatně nikoho neokukuju a jako slušná holka se soustředím jen na sebe. Ale po téhle hlášce jsem zvedla oči na dvě […]
Číst více...Autor: Těsto
Jsem důchodce. Předplatný E15 se blíží…
Jsem konzervativní zaprdělej důchodce. Když nepočítám to, že mě do rozverné nálady uvrhnou dvě piva (a jezuskote, v mých -nácti jsem na účtence v Souterrainu nebořila ploty, ale rovnou čínský zdi), velmi mě vytáčí chování lidí. A především těch mladejch. Každá generace má něco a vzájemně na sebe nadávaj, to je jasný. Akorát jsem myslela, že ten […]
Číst více...Stejskavá aneb koho mám šikanovat?
Se smutkem oznamujeme, že již nejsem spolupracovníkem Kynuté. Odešla jsem v tichu a míru, o hysterickou scénku se postarala jiná kolegyně. Díky za těch pět let. Budu vzpomínat. Hraju to dobře, co? Jediné, co mě na odchodu z toho šíleného ústavu, kde jsem pracovala, skutečně rmoutí, že si s Kynutou už nedám dvacet kafí týdně. […]
Číst více...Mimisadisti: Nový živočišný druh již brzy ve vašem okolí!
V metru se potkají dva kočárky. Jedna mamina se hned otočí k té druhé a začne jí zasvěceně vyprávět, jak ten její Toníček neposlouchá, zato se naučil parádně říkat: „Ne a ne!“ Druhá rodička slušně přikyvuje, ale od pohledu je vidět, že s neznámou ženskou nechce probírat, kam chodí na gyndu, jak dlouho kojila nebo proč její dcera […]
Číst více...Půllitr rodinné humoresky bych prosil
Rodinné akce jsou u nás synonymem grotesky. Další zářez jsem si udělala po oslavě bratrových narozenin. Oběd předčil má očekávání. Byly dvě hodiny odpoledne a všichni se udrželi střízliví, takže jsme s plným pupkem mohli vyrazit na projížďku po Vltavě, kterou zorganizovala máma. Když totiž vidí loď, zkosila by všechny důchodce o holi, jen aby se […]
Číst více...Láska až za hrob
Večerní debata: – „Jak bys mě zabila?“ – „Sochou bronzový žáby, co bychom měli na zahrádce a pak bych tě schovala do kůlny.“ – „A jak bys pak zabila sebe?“ – „Proč bych se zabíjela, když už bych se tě zbavila?“ Delší ticho… – „Jak bych tě asi zabil já?“
Číst více...Pro odšťavňovač i přes plot skočím!
V hospodě… A: „Hele, tak si dej ještě pivo.“ B: „Nemůžu, zejtra musím bejt v sedm ráno v Lidlu. Chci koupit grilovač a odšťavňovač hned jak otevřou, jinak budou okamžitě vyprodaný.“ A: „Takže se ráno potkáš s důchodcema, který nocovali ve spacáku před vchodem? To je jak v Americe na Černej pátek, jak dělaj ty masový výprodeje na Den díkůvzdání.“ […]
Číst více...Facebooková sebereflexe v hořkých dávkách
Facebook podněcuje k sebereflexi. Člověk si totiž může prohlédnout příspěvky, které napsal v minulých letech. Občas je fajn si připomenout, že je to přesně rok na den sladké výročí, kdy se s kámošema zpil a pak skákal do fontánky, v mým případě to má jako vždy jedno velký ALE. Nějak v mysli trpím představou, že jsem od určitýho věku už […]
Číst více...Konceptuální strouhanka: Odblokujme své špunty!
Ve víně je pravda. Kdykoliv piji víno, starosti usínají. Umění není chléb, nýbrž víno života. Jenže co dělat, když se na vašem prostranství neurodí, kyselinka jde do hajzlu, cukernatost zrovna tak a vůbec. Konceptuální umění ale není krátké na nic z toho. Jak to bylo ve skutečnosti: Po návratu z dovolené na Moravě se v kapse kraťasů ztratil […]
Číst více...Zpocené jaro s Petrem Rychlým
Chlupatá záda i ruce deroucí se skrze síťované nátělníky, ponožtičky v sandálkách, Marilyn Monroe s poletujícíma sukněma na eskalátorech, potící se čela i podpaždí a smrad silně konkurující pavilonu goril. Jop, tak nám začalo jaro. Jaro zbožňuju. Společně s létem je to období, kdy se odhazují kabáty a konečně na světlo vykoukne víc té naší oblíbené lidské průměrnosti. […]
Číst více...